Tour of the Dragon – Dračí závod – Interview s jediným Čechem, který ho ujel několikrát

Slyšeli jste už o Tour of the Dragon? Jezdí se od roku 2009 v Bhútánu a jedná se o nejtěžší jednodenní závod horských kol na světě.

Během něj musí účastníci zvládnout za méně než šestnáct hodin 268 kilometrů jízdy přes čtyři vysokohorská sedla s převýšením přibližně 6 500 metrů. Není se čemu divit, že závod v průměru dokončí pouze polovina z nich.

Tuto událost zastřešuje jeho výsost princ Jigyel Ugyen Wangchuck (*1984), bratr současného krále. O Dračím závodu řekl:

„Záměrem Tour of the Dragon je jednak představit obyvatelům Bhútánu ježdění na horském kole jako zdravý způsob života a jednak představit Bhútán světu jako dobrodružnou destinaci. Mým cílem bylo vytvořit v království cyklistickou událost na světové úrovni. Jak už víte, Bhútán je považován za jednu z nejšťastnějších zemí na světě. Ale jak by mohl být šťastný bez sportu? Sport je neoddělitelnou součástí štěstí. Jedná se o velice důležitý nástroj na podporu národního štěstí, protože přispívá k fyzické i psychické pohodě. Už v mladém věku mohou sporty a hry pomoci vštěpit všechny hodnoty zahrnuté v Hrubém domácím štěstí jako je týmová práce, respekt, zodpovědnost, vůdcovství a soudržnost.“

Interview se Slávkem Pískatým, ml.

Jedním z účastníků a zatím jediným Čechem startujícím na závodu Tour of the Dragon byl i Slavomír Pískatý mladší. Absolvoval ho třikrát. Nejlépe se umístil jako pátý, což znamenalo nejlepší výsledek ze zahraničních účastníků. Slávek ale není jen nadšený adreanlinový cyklista. V letech 2011 až 2016 létal pro královskou leteckou společnost Druk Air v Paro. Slávek se se mnou podělil nejen o zážitky ze závodu, ale i z běžného bhútánského života.

Co je největším lákadlem na Tour of the Dragon? Proč stojí za to zažít déšť, jízdu za tmy, zimu, řídký vzduch?

Největší lákadlo je pro mě určitě to, že se jedná o nejdelší nonstop závod na horských kolech a navíc v Himálaji, co už je exotika sama o sobě. V Nepálu se jezdí delší závod, ale trvá asi 10 dní. Tohle je jednodenní nonstop zážitek.

Co pro Tebe bylo v závodu nejtěžší?

Nejtěžší jsou první tři hodiny – druhé sedlo Yotung-la je vždy v mracích a dost pravidelně tam prší. Sjezd v noci (začíná se ve dvě hodiny ráno) v mracích, v dešti a bahně do města Trongsa je vysloveně „o hubu“. Fyzicky a také psychicky je náročné poslední stoupání do sedla Doču-La (3100 m.n.m.). Převýšení je víc než 2000 metrů, a to už máš v nohách přes 200 kilometrů. Ten kopec je nekonečný a je to fakt psychická zkouška.

Jak ses na takto těžký závod připravoval?

I díky tomu, že jsem byl pilotem Druk Air a lítali jsme vnitrostátní lety, tak mě kolega „hodil“ do Bhumtangu na východě země a já pak odtud jel do Paro na kole.

Video se Slávkem Pískatým – otevřít.

Nyní už v Bhútánu nežiješ. Co Ti z něj schází a po čem se Ti naopak nestýská?

Určitě se mi nestýská po problémech s tekoucí vodou. Celkově byly v mnoha domech potíže s tlakem vody a často tedy ani voda netekla. To ale turisté v hotelu nepocítí. Turista také nepozná, jak náročné je sehnat řemeslníky na jakoukoliv opravu bytu. Bhútánci jsou přátelští, bohužel však často něco slíbí a nikdy se to nestane. Problematický byl trochu i internet, pak naprosto krkolomný a neefektivní systém víz pro rodinu, též pro pracující cizince a dlouhá cesta domů do Česka.

A po čem se mi stýská? Toho je strašně moc… Bhútán je prostě kapitola v mém životě, na kterou nejde zapomenout. Stýská se mi po přátelském kolektivu, kamarádech v práci a celkově po pohodové atmosféře. Stýská se mi po skvělém létání a super zkušenostech – takové komerční lítání jako je tam, není nikde jinde na světě… Stýská se mi i po čistém vzduchu, dobré viditelnosti a fascinující přírodě. Stýská se mi po rozmanitých cestách pro kolo a taky po cyklozávodech jako je Tour of the Dragon.

Více o nejtěžším jednodenním závodu horských kol na světě se dočtete na oficiálních stránkách TOUR of the DRAGON