Rituální předměty vadžrajánového buddhismu

Tantrický neboli vadžrajánový buddhismus je převládajícím náboženstvím v Bhútánu. Na jeho území, kde byl rozšířený Bön – animistické náboženství, začal pronikat z Tibetu v 7. století.

Největší buddhistický učitel všech dob Padmasambhava zvaný také Guru Rimpoče, byl pozván do Bumthangu (centrálního Bhútánu) místním vládcem o sto let později, aby pokořil místního démona. Padmasabhava nejenom démona pokořil, ale zanechal tady mnoho stop v podobě zázraků, proroctví a učení. Od té doby nastal v zemi ještě větší rozmach vadžrajánového (tibetského) buddhismu. Jeho neodmyslitelnou součástí jsou rituály a předměty s nimi spojené.  Pojďme se s nimi seznámit.

1) Dordže

Vadžra (sanskrt) neboli dordže (tibetsky) znamená „diamant“ nebo „nezničitelný“ a do češtiny je překládán jako hromoklín (z anglického thunderbolt).

Je to symbol mužského elementu, symbol formy, soucitu a také symbol ochrany (zbraně).

Jeho střed – koule – reprezentuje prázdnotu. Z ní vycházejí na každou stranu lotosové květy (symboly čistoty a osvícení).

Z lotosových květů vybíhají čtyři louče jako čtyři světové strany, čtyři elementy (země, oheň, voda, vzduch), také jako čtyři stěny posvátné mýtické hory Méru.

Centrem prochází rovný louč – centrální osa – osa světa – axis mundi. Všechny se pak spojí na špici – hrotu.

Jeden z výkladů symbolů říká, že od kulovitého středu (prázdnoty) na jednu stranu je symbol nirvány (nadpozemské blaženosti) a na druhou stranu samsáry (koloběhu pozemského utrpení). Nelze je rozeznat. Prázdnota je jako nehybná hladina, ve které se oba světy odrážejí.

Dordže (vadžra) inspirovala k tvorbě nádherného šperku s drahými kameny také Lilii. Připnete si na krk symbol nepřekonatelné síly? Najdete ho na e-shopu značky ECSTATIC.cz.

2) Drilbu

Druhým z dvojice, která musí být neustále pohromadě, je zvonec – ghanta (sanskrt) neboli drilbu (tibetsky).

Zvonec je ženským elementem a symbolizuje prázdnotu a moudrost. Ze zvuku vznikl Vesmír.

Tvář na zvonci je symbolem transcendentního vhledu. Nad hlavou se objevují 4 podivně vypadající bytosti. Jsou to makary – mýtické mořské příšery s čelistmi krokodýla a chobotem slona. Najdeme je taky v hinduistických mýtech. Kromě mořského vozidla pro bohy plní také úlohu ochránců.

Z úst makar vychází hroty, které symbolizují také blesky boha Indri z hinduistického panteonu.

Drilbu se drží vždy v levé ruce a dordže v pravé. Pokud se používají se správnými mudrami, mají metafyzickou sílu. Spojením ženského aspektu moudrosti a mužského aspektu soucitu dochází k osvícení.

❓ Zaznamenali jste také symbolickou podobnost mezi dvojicí dordže a zvonce a evropského žezla a jablka?

3) Phurba

Samostatným rituálním předmětem s velkou mocí je phurba tříhranná rituální dýka.

Phurba (tibetsky) neboli kila (sanskrt) slouží na pokoření démonů. Démoni se phurbou přišpendlí k zemi a přimějí se k tomu, aby uznali dharmu (Buddhovo učení).

Dýka má tři břity, které symbolizují tři jedy, jenž mohou za zlo v životě člověka: nenávist, chtíč a nevědomost. Tato část je také symbolem nejspodnější ze třech říší.

Břity vycházejí z úst makary (mořské mýtické bytosti), která je symbolem síly a odolnosti. Na každém břitu je dvojice propletených hadů – nágů.

Střední část – rukojeť – je symbolem střední říše – říše pozemské, říše lidí. Je tu hromoklín (vadžra neboli dordže) jako symbol nepřekonatelné moci a energetizující prvek spojující čepel s jílcem.

Horní část je symbolem horní říše, říše bohů. Jsou na ní tři tváře. Jedna mírumilovná, jedna veselá a jedna hrozivá. 😇😃😠

Na dýce na fotce je na úplném vršku kůň jako ochranné a silové zvíře.

Celá dýka je považovaná za osu spojující tři světy, osu světa (axis mundi).

Phurba se používá při buddhistických chrámových rituálech ale také při léčení lidí, aby stahovala zlo a vedla jej do hrotu, který se pak zapíchne do země, čímž se zlo transformuje.