Scénický přílet nad Himálajem na mezinárodní letisko v městě Paro ve výšce 2200 m n.m. Hned jak se nadechneme nejčistějšího vzduchu (Bhútán je jediná krajina na světě, která víc CO2 pohlcuje, než produkuje) a ochutnáme první bhútánske lahůdky, navštívíme pevnost Paro dzong, kde si povíme zajímavosti z historie a stihneme i nejstarší chrám v zemi ze 7. století Kyichu lhakang, o kterém vypráví stejně stará tibetská legenda.

Brzo ráno, abychom se vyhnuli davům turistů, začneme stoupat k ikoně Bhútánu – klášteru Tygří hnízdo – Taktsang. Pokud budeme mít štěstí, zúčastníme se mnišských rituálů na jednom z nejposvátnějších míst Bhútánu, kam přiletěl na tygřici velevážený buddhistický učitel Guru Rimpoche. Oběd v restauraci s výhledem na Taktsang. Po výletě si naše tělá odpočinou v tradičním koupeli v dřevěné kádi s horkými kameny (hot stone bath). Přesun do Thimphu.

Dnes si užijeme Thimphu – jediné hlavní město na světe bez semaforů.
V Muzeu třinácti umění uvidíme, že tkaní na stavech je stále živé, tak jako i malování posvátných výjevů a dřevořezba božstev.
Přiblížíme si život běžných Bhútánců mimo jiné i návštěvou obrovského trhu. Nemůžeme minout královský palác – Trashichhoe dzong (čti tašichodzong)– sídlo světské i duchovní moci.
Národní čorten je poctou třetímu králi a chodí se sem přes celý den modlit stará i mladá generace. Od monumentální sochy sedícího Buddhy, uvnitř které je svatyně, máme výhled na celé Thimphu. Úžas může vzbudit i národní zvíře Bhútánu – takin nebo národní sport – lukostřelba na stadionu uprostřed města.

Dnes nás čeká pověstný chrám plodnosti Chimmi Lhakang, kam se chodí modlit páry z celého světa (s velmi úspěšnou bilancí) a dostávají požehnání mocným dřevěným penisem. Dovíme se legendu, proč právě tady a proč právě takto se žehná.
Přesuneme se do nedaleké Punakhy na soutoku mužské – Po chu a ženské – Mo chu – řeky. Punakha bývala královským městem a dodnes se v Paláci velikého štěstí konají korunovace králů a královské svatby.

Z nejteplejšího místa Bhútánu se přesouváme do odlehlého ledovcového údolí Phobjika, zimoviště posvátných černokrkých jeřábů, kteří sem přilétají z Tibetu začátkem listopadu a mají tady dokonce vlastní muzeum. Procházku údolím si zpestříme návštěvou Gangtey gompa – jediného kláštera školy Nigmapa na východě krajiny. Patřil k ní i Guru Rimpoche. 
Spíme u místních, kteří nám z lokálních surovin navaří jejich speciality a národní jídlo ema datsi. Chilli nebude chybět!

Ráno se rozloučíme s hostiteli a přesouváme se vysokohorskými sedly s výhledy do hlubokých údolí k městu Trongsa, které bývalo sídlem mocipánů. Je zde největší dzong a nejhezčí muzeum Bhútánu. Další scénická cesta horami s pokrývkou rododendronů až do centra země Hřmícího draka – Bumthangu (Jakaru).

Jsme v kulturním srdci Bhútánu. Sem přišel po prvé na pozvání velevážený Guru Rimpoche, aby zbavil krále Raju démona, který ho posedl. Zde se dal základ čamovým spirituálním tancům. Zde je jeden ze 108 chrámů ze 7. století – Jambey lhakang, které nechal postavit tibetský král Songcen Gampo, aby jimi přikoval démonku, jejíž srdce je ve Lhase. Zde v Kurjey lhakang jsou pochovaní tři první králové Bhútánu. A zde je i magická vodní tůň s názvem Hořící jezero – Mebartsho, ke které se váže legenda – tu ale až na místě ;). 

Pokud milujete „cestné masáže“, pak si dnešní sedmihodinovou cestu užijete. I když Bhútánci resp. najatí Indové, napředují s pokládáním asfaltu na místní poměry nevídaně rychle, tak tento úsek je trochu „adrenalínovější“. Občas jáma, občas úzká zatáčka, ale stále úžasné výhledy do divoké krajiny vysokých hor s mystickou mlhou. Mongar – jedno z větších měst, má až 3000 obyvatelů a nádherný zrekonstruovaný dzong. Budeme i tentokrát moci naslouchat kakofónii píšťal a bubnů v místním dzongu před vydatnou večeří?

Po prohlídce nově zrekonstruovaného dzongu, který zničilo zemětřesení, odlétáme z malinkého letiště Yongphula. To bylo pro komerční účely otevřené teprve v r. 2017. Pohled  na Stolovou horu a vnitřní Himálaj z malého letadla, které nás přenese zpěť do Paro, je zážitkem sám o sobě. Bude dnes kapitánem „náš“ Jožko Mikula? Možná s námi skočí po příletu taky na bhútánské pivko do kultovního baru Park 76.

Chceme vidět majestátní horu bohyni Jomolhari! A tak se vezeme do nejvýše položeného sjízdného sedla Bhútánu – Chele la (3988 m n.m.). Nenáročný výstup na nejbližší kopec mezi stovkami modlitebních vertikálních praporků dar. Údolí Paro jako na dlani. Večeříme spolu s našimi bhútánskými hostiteli.

Odlet z Paro do Delhi nebo Bangkoku a poté do Prahy. Nebo vymyslíme jinou cestu domů?